Zabijte raději mě. Jeptiška na kolenou prosila policii o život demonstrantů

Sestra Ann Rose Nu Tawang při pondělních demonstracích v severní Barmě padla na prašné zemi na kolena a prosila skupinu těžkooděnců, aby ušetřili mladé protestující a vzali si raději její život. Snímek, na kterém katolická jeptiška žádá s roztaženýma rukama juntu o soucit, okamžitě obletěl svět a vysloužil ženě uznání doma i v zahraničí.„Nestřílejte děti, prosím.“ Barmská jeptiška poklekla před policisty | (0:52) | video: Reuters

„Poklekla jsem a prosila je, aby nestříleli do dětí a nemučili je. Prosila jsem, aby raději místo toho zabili mě,“ popsala setra. K činu se odhodlala poté, co policie v Myisťině vystupňovala násilí proti demonstrantům, kteří po převratu požadují návrat demokracie a propuštění premiérky Do Aun Schan Su Ťij. 

Barmánci vyšli do ulic města, které je metropolí severního Kačjinského státu, v přilbách a chránili se podomácku vyrobenými štíty. Policie na ně udeřila pomocí vodních děl, slzného plynu či gumových projektilů. Později se ale rozhodla nasadit ostré náboje a dav pronásledovat. 

45 fotografií

„Policie je pronásledovala, chtěla je zatknout a já jsem se o ty děti velmi bála,“ popsala sestra Ann Rose. V tu chvíli pětačtyřicetiletá jeptiška padla na kolena před skupinou policistů. Jakmile je ale začala prosit o zdrženlivost, jiní těžkooděnci zahájili střelbu do davu demonstrantů za ní.

„Děti zpanikařily a běžely dopředu, nemohla jsem nic dělat, modlila jsem se k Bohu, aby je zachránil a pomohl jim,“ uvedla. Krátce poté uviděla, jak jeden z protestujících padl po výstřelech bezvládně na zem.

„Měla jsem pocit, že se svět zhroutil. Jsem smutná, že se to stalo ve chvíli, kdy jsem policii prosila o milost,“ uvedla Ann Rose. Úřady posléze potvrdily, že ve městě zahynuli dva demonstranti. Podle svědků utrpěli střelné rány do hlavy. Další tři lidé utrpěli vážná poranění.

Sestra hodlá v „boji“ pokračovat

Není to poprvé, co se sestra Ann Rose setkala tváří v tvář s ozbrojenými silami. Na konci února rovněž prosila policii při demonstracích o milost. „Už od 28. února jsem si myslela, že jsem mrtvá,“ říká.

V pondělí se ale Ann Rose policii nepostavila sama. Přidaly se k ní dvě další sestry a místní biskup. „Byli jsme tam, abychom chránili naši sestru a naše lidi, protože byli v ohrožení,“ uvedla sestra Marie pro The Guardian.

Barmské armádě dělá PR exšpion Izraele. Západ generálům nerozumí, tvrdí

Ann Rose prohlásila, že se hodlá „dětí“ zastávat i nadále. „Nemůžu jen stát a dívat se, aniž bych něco udělala. Nemůžu odvracet zrak od toho, jak Barma trpí a truchlí,“ vylíčila.

OSN minulý týden uvedla, že barmská policie a armáda od puče při potlačování demonstrací již usmrtily více než 50 lidí a přes 1 700 jich zadržely. 

Kačjinský stát je domovem etnika Kačjinů a rovněž místem letitého konfliktu mezi ozbrojenými skupinami a armádou. Několik desítek tisíc lidí odsud uprchlo do táborů pro vysídlené po celé zemi.0:07 / 0:34360p720pPřeskočit reklamu •

1/1„Nestřílejte děti, prosím.“ Barmská jeptiška poklekla před policisty | (0:52) | video: Reuters

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/barma-myanmar-junta-vojenska-armada-prevrat-jeptiska-zena-milost-prosba.A210310_101514_zahranicni_dtt

V Barmě začali při protestech umírat lidé. Prostřelená helma nepomohla

Policie v barmském městě Mandalaj v sobotu rozehnala střelbou demonstraci proti vojenskému převratu. Nejméně jeden člověk přitom zemřel a několik dalších bylo vážně zraněno. Jedná se už o druhou oběť zásahů bezpečnostních složek proti demonstrantům. Téměř tři týdny trvající protesty nejeví známky slábnutí.0:56 / 2:10360p720pPřed zablokováním Suezu vykroužil erotický obrazec | (2:10) | video: YouTube.com/Vessel Finder

Armáda 1. února svrhla vládu vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij a zabránila tomu, aby se sešel parlament zvolený loni v listopadových volbách. Do demonstrací se od té doby zapojují desítky tisíc lidí. Demonstranti nevěří slibům vojenských představitelů, že uspořádají nové volby a předají moc vítězi.

Policie v sobotu střílela do stávkujících dělníků v loděnicích ve druhém největším městě Mandalaj, použila proti nim i slzný plyn. Podle Reuters, která se odvolává na místní záchrannou službu, zemřel muž, kterého střela zasáhla do hlavy. Několik dalších lidí bylo převezeno do nemocnice s vážnými poraněními.

V pátek zemřela v Barmě mladá žena, kterou minulý týden při demonstraci proti vojenskému převratu v hlavním městě Neipyijtu postřelila policie. Šlo o první potvrzenou oběť, která přišla o život při nynějších protestech. Její smrt odsoudily Spojené státy, které zároveň vyzvaly barmskou armádu, aby proti protestujícím nepoužívala násilí a vzdala se moci.

14 fotografií

Žena, které před několika dny bylo 20 let, utrpěla těžké zranění v hlavním městě Neipyijtu 9. února. Na veřejnost se dostala videonahrávka, na které se ukrývala před zásahem z vodního děla. Spadla ovšem na zem poté, co kulka prorazila motocyklistickou helmu, kterou měla nasazenou na hlavě. Byla převezena do nemocnice a napojena na přístroje, ale lékaři říkali, že není šance, že by se uzdravila.

Mluvčí armády nepopírá, že ženu postřelili příslušníci bezpečnostních složek, na tiskové konferenci konané tento týden však tvrdil, že byla mezi lidmi, kteří po policistech házeli kameny. V očích ostatních demonstrantů se stala hrdinkou a mučednicí.

„Odsuzujeme veškeré násilí proti barmskému lidu a znovu vyzýváme barmskou armádu, aby nepoužívala násilné metody proti pokojným protestujícím,“ řekl v pátek mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price.

Tom Andrews, odborník OSN na lidská práva v Barmě, tento týden agentuře AP řekl, že policie se zpočátku ve svých reakcích na „masivní občanský odpor proti převratu“ chovala zdrženlivě, nicméně objevují se případy, kdy proti protestujícím nasazuje gumové projektily, vodní děla i ostrou munici.

Podle armády zemřel také jeden policista na zranění utržená při protestech.

Demonstrace se dnes konaly také Neipyijtu a v největším městě Rangúnu, kde podle agentury AP vyšlo do ulic na tisíc lidí. Nesli podobizny zemřelé demonstrantky i transparenty s nápisy „Konec diktatury v Barmě“.

Představitelé vojenské junty tvrdí, že listopadové parlamentní volby, které přinesly drtivé vítězství Národní ligy pro demokracii vůdkyně Su Ťij, provázely podvody. Výsledky hlasování potvrdila volební komise, kterou nyní nahradila armáda. Junta tvrdí, že nové volby uspořádá během roku.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/barma-demonstrace-vojenska-junta-prevrat.A210220_131147_zahranicni_kzem

Mjanmarsko skonfiškovalo bankový účet Georga Sorosa „The Open Foundation“ a nariadilo zatknutie 11 zamestnancov

Nay Pyi Taw 17. marca 2021 (HSP/Irrawaddy/Foto:TASR/AP-Wong Maye-e)

Mjanmarské vojenské orgány tvrdia, že miestna organizácia, ktorú vlastní miliardár George Soros údajne darovala určité sumy hnutiam, ktoré organizujú protest proti prevratu

Na snímke George Soros

Mjanmarské orgány zatkli miestneho zástupcu nadácie Open Society Foundations (OSF), medzinárodnej siete založenej miliardárom Georgom Sorosom a vydali zatykač na ďalších 11 zamestnancov nadácie.

Vojenská junta tiež zabavila bankové účty OSF a oznámila, že proti inštitúcii podnikne právne kroky na základe obvinenia z porušenia obmedzení činnosti takýchto organizácií, informuje The Irrawaddy. Ide o 3,81 miliónov dolárov a 375 miliónov kyatov (asi 266 000 dolárov).

Vojenská vláda má podozrenie, že miestna nadácia amerického miliardára mala dotovať odporcov vojenskej junty, ktorá v krajine vládne od puču 1. februára.https://c11d508803b2f8efa4ef76c58fe9f3f0.safeframe.googlesyndication.com/safeframe/1-0-37/html/container.html

Odporcovia de facto vlády spustili hnutie za občiansku neposlušnosť požadujúce prepustenie barmskej vodkyne Aun Schan Su Ťij a uznanie volebného víťazstva jej strany 8. novembra.

Podľa novín Global New Light of Myanmar prevádzala Open Society Myanmar (OSM) finančné prostriedky do hnutia odporu bez toho, aby požiadala o povolenie devízový orgán vlády.

Ide o 1,4 milióna dolárov, ktoré boli vymenené za miestnu menu (kyat) „bez dodržiavania potrebných pravidiel a predpisov“, informujú oficiálne noviny.

Finančného úradníka Open Society Myanmar, Phyu Pa Pa Thaw od minulého piatku vypočúvali v otázke „tohto toku peňazí do hnutí občianskej neposlušnosti“.

Noviny zverejnili fotografiu stretnutia Su Ťij so Sorosom v New Yorku v roku 2016 a jej fotografie so synom magnáta Alexandrom Sorosom v Mjanmarsku.

Mjanmarská vojenská junta po sociálnych sieťach vypla celý internet

Ilustračné foto. Foto: TASR/AP

Blokáciu sociálnych médií zdôvodňuje armáda potrebou zamedzenia šírenia falošných správ a zaistenia stability krajiny.Autor TASRdnes 8:13Rangún 7. februára (TASR) – Mjanmarská vojenská junta zablokovala v krajine internet, keďže k zatiaľ najväčšej demonštrácii proti pondelňajšiemu prevratu sa pripojili tisíce ľudí. Informovala o tom na svojej webovej stránke stanica BBC.

Monitorovacia skupina NetBlocks Internet Observatory uviedla, že ide o takmer úplný výpadok internetu, keďže konektivita klesla na 16% bežnej úrovne.

V hlavnom meste Rangún davy skandovali “Vojenská diktatúra musí padnúť” a “Demokracia musí vyhrať”. Polícia s ochrannými štítmi zablokovala hlavné cesty do centra mesta.

K výpadku internetu došlo niekoľko hodín po tom, čo armáda zablokovala prístup na sociálne siete Twitter a Instagram, aby zabránila ľuďom mobilizovať sa na protesty.

Agentúra Reuters dodáva, že skupiny občianskej spoločnosti v Mjanmarsku vyzvali poskytovateľov internetu, aby sa bránili proti príkazom junty. V spoločnom vyhlásení uviedli, že takto “v podstate legitimizujú autoritu vojenskej junty”.

Junta už vo štvrtok zablokovala Facebook a s ním spojené aplikácie. Blokáciu sociálnych médií zdôvodňuje armáda potrebou zamedzenia šírenia falošných správ a zaistenia stability krajiny. Svetové tlačové agentúry však vyjadrujú presvedčenie, že nejde o nič iné, len o pokus umlčať aktivistov vystupujúcich proti štátnemu prevratu.

V piatok sa na rangúnskej univerzite konali protesty stoviek učiteľov a študentov v reakcii na zatknutie 79-ročného Win Tcheina, kľúčového spolupracovníka mjanmarskej líderky Aun Schan Su Ťij (75), ktorú od pondelka junta zadržiava.

EÚ vyčlenila 31 miliónov eur na humanitárnu pomoc pre Rohingov

Janez Lenarčič, archívna snímka. Foto: TASR/AP

Eurokomisár pre krízové riadenie Janez Lenarčič pri tejto príležitosti uviedol, že rohingská kríza trvá už tretí rok po sebe.Autor TASRdnes 19:20Brusel 3. marca (TASR) – Európska komisia (EK) v utorok oznámila, že uvoľní 31 miliónov eur na humanitárnu pomoc na riešenie krízy Rohingov v Bangladéši a Mjanmarsku.

Eurokomisár pre krízové riadenie Janez Lenarčič pri tejto príležitosti uviedol, že rohingská kríza trvá už tretí rok po sebe, a dodal, že z hľadiska EÚ je dôležité, aby udržiavala podporu v prospech prenasledovaných Rohingov a nezabudla na tých, ktorých prežitie je závislé od humanitárnej pomoci.

Lenarčič spresnil, že EÚ chce podporovať rohingských utečencov aj ich hostiteľské komunity v juhovýchodnom Bangladéši, ako aj zraniteľné komunity Rohingov, ktoré zostali v Mjanmarsku.

Z celkovej sumy finančnej pomoci pôjde 18,5 milióna eur v prospech najzraniteľnejším skupín utečencov a ich hostiteľských komunít v Bangladéši. Táto pomoc bude mať podobu zabezpečenia základnej zdravotnej starostlivosti, potravinovej pomoci a vzdelávania detí utečencov.

Ďalších 3,5 milióna eur sa použije na budovanie kapacít hostiteľských komunít na prípravu a zvládanie prírodných katastrof, ktoré majú v Bangladéši podobu monzúnov a záplav. V Bangladéši žije takmer jeden milión rohingských utečencov v táboroch na juhovýchode krajiny, ktorí sú odkázaní na humanitárnu pomoc.

Pre Rohingov žijúcich v troch štátoch Mjanmarska – Jakchainskom, Kačjinskom a Šanskom štáte – bola vyčlenená suma 6,5 milióna eur na poskytovanie zdravotnej starostlivosti, výživy, vzdelávania a prístrešia osobám v núdzi. Ďalších 2,5 milióna eur má zvýšiť pripravenosť komunít Rohingov v prípade konfliktov alebo prírodných katastrof. V Jakchainskom štáte sa vlani počet vnútorne vysídlených osôb zvýšil na 70.000, čo zasiahlo 106 lokalít, v ktorých žije táto náboženská menšina.

Európska únia v roku 2019 poskytla na pomoc zraniteľným rohingským utečencom a ich hostiteľským komunitám v Bangladéši takmer 27 miliónov eur. Ďalších deväť miliónov eur išlo na riešenie okamžitých potrieb vysídlených komunít a komunít postihnutých ozbrojeným konfliktom v Mjanmarsku. Od roku 2017, keď nastal masový exodus Rohingov z Mjamnarska, poskytuje EÚ viac ako 150 miliónov eur na humanitárnu pomoc pre Rohingov v Mjanmarsku a v Bangladéši.

spravodajca TASR Jaromír Novak